Pár slov

o chovatelské stanici

Rhodéský ridgeback jako plemeno mne zaujalo již dávno, více jak před dvaceti lety. Tehdy jsem poprvé zahlédla velkého, silného, krásného zrzavě hnědého psa, kterého si kamarád uvázal před mým obchodem. Zvědavost mi nedala a šla jsem si toho krasavce prohlédnout zblízka. Nevšední, impozantní zjev a především pro mě „úplně divný“ pruh obrácené srsti na hřbetě, tím se mi představila rasa, které jsem později naprosto úplně a beze zbytku propadla. Svým zájmem jsem strhla i syna, jež nelenil a sehnal tehdy ještě poměrně vzácný videodokument. A tak jsme si spolu sedli v nedostavěném domečku na půdě, před sebou navěsili prostěradlo a pustili promítačku. Již první obrázek nám oběma vzal dech. Dva nádherní exempláři RR, pes a fena, vznešení, důstojní, až aristokratického vzhledu. Pak další a další krásní psi v nejrůznějších situacích, běžící, hrající si, odpočívající na sluníčku…

Na konci záznamu jsme oba na sebe pohlédli a beze slov nám bylo jasné – když psa, tak jedině ridgebacka. Uplynulo ještě hodně času, než jsme si svojí vytouženou fenečku mohli pořídit. První na řadě bylo dokončit dům a zahradu, neméně důležité však se jevilo prostudovat si dostupné informace o tomto plemeni. O vzhledu jsme věděli vše, povaha nám ale trošku zamotala hlavu: původem lovecký pes, chytrý a inteligentní, ale svéhlavý a poněkud obtížnější na výcvik. Trochu jsme měli obavu, jestli bude takovýto „paličák“ pro nás vhodný, ale naštěstí zvítězil zdravý rozum, času máme dost a chuť také, takže cvičení se zvládne. Nutno podotknout, že tohoto rozhodnutí jsme nikdy, ale naprosto nikdy nelitovali.

Naše první fenka přišla na svět v Chovatelské stanici Z Krajíčkovy stráně dne 22.1. 2008  v pěkném, vyrovnaném vrhu sedmi štěňátek. Dostala jméno Aischa. Po dvou měsících jsme si ji výborně socializovanou, naučenou na čistotu a již slyšící na své jméno nedočkavě odváželi domů. Začátky samozřejmě nebyly jednoduché, ale už po roce jejího věku jsem začala uvažovat o další malé zrzince. Náhoda a štěstí tomu napomohly, že jsme se na jedné z výstav RR setkali s příjemnou paní chovatelkou a v roce a půl věku Aischy do naší rodiny přibyla nádherná fenečka z Chovatelské stanice "Od řeky Novohradky". Malá Cailin se narodila 20. září 2009 a do vínku dostala úžasnou, milou, rošťácky zvědavou povahu. V listopadu, kdy jsme si jí přivezli, byla již velmi dobře vychovaná, hodná a mazlivá. Bylo zřejmé, že se štěňátkům dostalo maximum péče a hodně, hodně lásky.
Třetí holka do party je z našeho vrhu "B". Po dlouhém přepečlivém výběru, kdy široký červený obojek pro budoucí "slečnu domácí" putoval z jednoho krčku na druhý, zůstala doma holčička s puntíkatou mašlí Banshee. Je to miláček největší, mazlinka a nesmírně kontaktní fenka. Po tátovi, kterým je dánský Interschampion Ökensandens Poma von Yesekani, a samozřejmě po mamince Aische, zdědila Banshee velkou pracovitost a ochotu učit se. Dokladem toho je deset složených zkoušek ze sportovní a záchranářské kynologie v necelých dvou letech věku. Šikovná krásná holčička, milá a naprosto nekonfliktní.
Čtvrtá fenka do naší smečky přibyla v roce 2018. Dcera Banshee a Kubího se jmenuje Fame, podomácku jí říkáme Aiša (je to památka na její babičku Aischu, která nám v roce 2018 nečekaně odešla). Fame je v začátcích výcviku, pracovní vlohy po rodičích jsou i na ní dobře znát. 

Všechny čtyři fenky jsou na sebe zvyklé,  neexistovaly a dodnes neexistují žádné potyčky, nevraživost, žárlení. Jsou výborné parťačky, jedna bez druhé nedají ani ránu.

Takto tedy začalo naše soužití se psy, neumím si představit, že bychom zůstali bez nich. Patří mezi nás, neuděláme nic, aniž bychom nemysleli také na ně. Ony nám to oplácejí nejenom svojí velkou láskou, ale také poslušností a pracovitostí.

Dana & Fame & Banshee & Cailin