Konečně venku
Ve věku čtyři a půl týdne malí Křemešníčci konečně okusili venkovní výběh. Udělalo se pěkné teplo a pán domu se postaral jak o generální úklid prostor, tak o plůtek. Ten jsme v minulých letech nikdy neměli, což byla docela chyba - Josta ukousaná až u země, z borůvek zbyly jen klacíky, šnitlik a libeček pokakaný, počůraný, poválený, v malinách si malí udělali schovku - takže letos jsme všemu zamezili. I tak byli pučmelounci nadšení, okusovali travičku, zkoumali výše zmíněný plot, jestli by přece jen nepovolil, prostě radost byla velká. Snad nám počasí vydrží.
Všichni budoucí majitelé nás a především maličké navštívili, jsou domluveny i další návštěvy. Teď jen potřebuji zbytek jmen štěňat, blíží se poslední kontrola vrhu a pak už zápis do plemenné knihy. Tak mi je prosím napište, stačí SMS. Ale i s interpunkcí.
Co se týká štěňátek samotných, pěkně rostou, dobře baští, nejvíc jim chutnají namočené granule v kozím mléce. No a tvaroh s medem a žloutkem, to ani nemluvím. Kluci mají přes pět kilo, už se do jedné ruky nevejdou, holčičky - krom žluté, která je také veliká, mají kolem čtyř a půl kilogramu.
Dnešní foto většinou z venku, ve stínu mají pelíšek, kam každou hodinu odpadnou načerpat síly na další řádění.