V uplynulých dnech oslavila naše fenka  Aischa (Aischa Z Krajíčkovy stráně) deset let svého života, Ai, jak jí zkráceně říkám, je můj první pes, moje láska, můj život, moje všechno. Před deseti lety nemohl výběr štěňátka v CHS v Třebíči dopadnout lépe. Ai byla od malička tvárná a velmi poslušná, takže již v roce věku měla složené první kynologické zkoušky a následovaly další a další. Ze všeho nejvíc jí však učarovala záchranařina (ostatně mně také). Aischa má výborný ostrý nos a hledání ukrytých figurantů jí nedělá vůbec žádný problém. Stejně jako stopy, na nichž vždy pracovala skvěle. Ostatně takovou malou stopičku pro radost s velkou noblesou staré dámy odčuchá i dnes. Největší dar však je její povaha. Milá, klidná, přizpůsobivá, mazlivá, prostě ideální rodinný přítel. Děti, zvířata, cizí psi - se všemi je v pohodě, tedy kromě "kočiček". Jakmile vidí kočku, náruživě startuje i přes svůj vysoký věk. Jako matka byla Ai velmi starostlivá a pečlivá, štěňátka od nás odcházela výborně socializovaná, velká, silná a naprosto v klidu schopná samostatného života.

Aischa je zdravá, celý život neměla jediný problém. Snad kromě ulomeného předního zubu, který jsme museli řešit s veterinárním lékařem - našla totiž na našich četných procházkách srnčí shoz a parůžek si donesla domů. Dlouhou dobu byl její nejoblíbenější hračkou.

Pro další život Ai se budeme snažit jí dávat co nejvíc lásky, stejně jako dosud. Všechny tři naše fenky mají maximální možnou dávku pohybu v hlubokých křemešnických lesích, před domem obrovskou louku na lítání a kousek, co by kamenem dohodil, rybník na koupání. Jenom zábavou by se ale holky unudily - práce je pro neméně důležitá. Ai a Keliška spíš už jen rekreačně, Banshee maká v záchranařině na plný plyn. Nejvíc je důležité mít holky u sebe doma, chci, aby měly šťastný život a proto veškeré naše plány do budoucnosti musí být  první řadě sladěny právě se životem našich milovaných zrzeček.

Dnešní foto - Ai v současnosti, v pracovním nasazení a na výstavách

 

 

 

zpět na přehled aktualit