Nastal smutný čas loučení. Štěňátka ze Stříbrného vrchu dosáhla věku, kdy se odchází do nových domovů a ani ona nebyla vyjímkou. Nejprve Enny, vzápětí Elisa, Erinka a další a další. Jedinou útěchou je nám fakt, že jsme vybírali spolehlivé, milé a pro pejsky všeobětující majitele, takže se naši miláčkové budou mít výborně. Však se s nimi ještě uvidím, možná už za tři týdny, kdy máme pravidelné "Setkání Křemešníčků" a malá štěňátka se svými páničky jsou srdečně zvána.

Z naší chovné stanice letos odcházelo deset odchovanců, z nichž největší Dagor vážil více jak deset kilogramů. Všichni dobře a bez problémů baštili, byli silní, zdraví, veselí a hraví. Čistotu jsme trénovali až do samotného konce, takže majitelé mají ulehčenou situaci již od začátku - stačí si štěně hlídat, někteří z nich si dokonce o vyvenčení říkali škrábáním u dveří. Myslím, že tento vrh byl velmi povedený, štěňata se jevila vzácně vyrovaná, jejich fyzická i psychická stránka byla v naprostém pořádku. Nikdo se nebál lidí, náhodných hlasitých zvuků, dětí i velkých psů, všichni každého nesmírně radostně vítali, jen se jim ocásky míhaly... Je mi po nich opravdu velmi smutno.

S Bančí, která kojila ještě v sedmém týdnu věku štěňat, začínáme více fyzicky pracovat, běhá už u kola a koncem týdne se vrhneme zpět na záchranařinu. Dám jí více jak rok odpočinku, nicméně již teď plánujeme její druhý vrh, náš šestý, na příští léto. A specielně pro mě to bude - pokud matka příroda dovolí - velmi radostná událost, protože si jednu holčičku budu nechávat doma jako pokračovatelku rodu. V současné době - přestože zatím netuším, který ze psů bude tím krycím - máme již tři závazné záznamy na štěňátka. Je to pro mě velká pocta a vynasnažím se, aby další štěňátka na Stříbrném vrchu byla alespoň tak perfektní, jako všechna před nimi.

Dnešní foto - jedna společná, s Terezkou, a sladký spánek

zpět na přehled aktualit