Třídenní...
Třetí den života štěňátek na Křemešníku - v podstatě nic nového. Pijí, spí, občas popolezou a vzápětí znovu usínají. Všechna štěňátka po včerejším mírném přírůstku dnes přibrala výrazně, obě hnědonosé holčičky, které byly při porodu největší, skoro 60 gramů. Mamka Keliška se o svoje potomky stará víc než vzorně, kojí, olizuje, ošetřuje zadečky a dělá všechno potřebné. Venčit jí musím skoro násilím. Druhé holky ze smečky se k novorozeňátkům nesmí na krok přiblížit. Což Bančí, té tahle valná hromada válečků zatím nic neříká, ale Ajšinka by se chtěla podívat - zkusila to pouze jednou.... a byla vyhnaná až na zahradu. Kelí se prostě kromě mě a páníčka s nikým o děti zatím dělit nebude.
Co se týká jednotlivých štěňátek, fota uděláme v průběhu týdne, až trošku povyrostou a výrazněji se projeví. Co mám zatím možnost pozorovat: dva chlapečci - modrá pacička stužka a zelenobílá kostička stužka - jsou naprosto každý jiný. Modrý je cvalda, je větší a živější, zelený je spíš takový maminčin mazánek. Obě hnědonosky jsou z vrhu největší, nejhladovější, nejprůbojnější. Jedna je bez bílého a ta s fialovou stužkou má nádhernou náprsenku ve tvaru podkovičky. Prostě štěňátko pro štěstí. Benjamínek vrhu je oranžová stužka, nejdrobnější holčička, narodila se jako první a bude celá maminka - nádherná, tmavá, klidná, jemná a líbivá. Fenka se žlutou stužkou a druhá s bílou stužkou jsou hodně podobné, jak velikostí, tak chováním, takový zlatý střed. Dobře baští, rády spí a žádné větší lumpárny nevymýšlejí. Opakem je holčička se zelenou stužkou, ta má opravdu "boty z toulavého telete"... neustále jí musím nahánět po celé porodní bedně a klidně se zavrtá i pod deky, jen aby mě pořádně vystrašila... že utekla ven... třeba.... Lumpík jeden. Červeno-bílá kostička je podobná oranžové, jen není tak výrazně po mámě a je také větší. No a růžovo-bílá tlapička stužka je poslední narozená holčička, která nám dala trošku zabrat - máma byla po dvanáctihodinovém porodu už hodně vyčerpaná a téhle dámě se nějak výrazně líbilo v bříšku. Kelí jí nakonec po usilovném dvouhodinovém snažení porodila, malé jsme z dýchacích cest rychle odsáli plodovou vodu, které se stačila trošinku nalokat a po mocném frknutí a kýchnutí začala vřeštět a hned se hrnula k cecíkům... Je velká, živá a krásná. Krom hnědonosek mají štěňátka černé masky, některá jsou lehce světlejší, některá tmavá. Směrodatné to ovšem není, ještě za pobytu v domovské stanici přesrstí a pak teprve uvidíme.
Z vrhu mám obrovskou radost, od štěňátek se nehnu ani na krok. Děkuji chovatelce Markétě za vzornou matku Cailin a Slávce za dodání perfektního táty. Dohromady nám dali kupu štěstí....
Na dnešním fotu hromadně všichni a kluci mají každou svojí "profilovku".... miluju všechny, ale modrý je moje láska. Kdybych si ho tak mohla nechat. Bohužel. Manžel se nechal slyšet, že ano, že mohu, ale tím okamžikem jdeme my čtyři - Ai, Keli, Banča a malej - pod most....