Na Stříbrném vrchu se 1. dubna narodilo deset krásných štěňátek - dva pejsci a osm feneček. Matka - Cailin Od řeky Novohradky, otec Écaille Anunnaki. Podle první kontroly vrhu je osm štěňat standartních, jedna fenka je nestandartní se třemi korunkami, a jeden pejsek je zatím neurčený, možná bude mít také korunku navíc. Toto se potvrdí - nebo vyvrátí - při druhé kontrole vrhu.

Vrh je bez DS, téměř bez bílé barvy, všechna štěňata mají krásné, dlouhé, pravidelné ridge (kromě nestandartní fenky se třemi korunkami), bez zálomku.

Krycí pes Écaille Anunnaki http://www.ecaille- jack.cz je nádherný pes s pevnou a silnou kostrou, výborným úhlením předních a zadních končetin. Má krásnou, výraznou hlavu s jemnou tmavou maskou a čistou červenopšeničnou barvu. Výstavně je velice úspěšný jak u nás, tak v zahraniční. Sportovně běhá u kola a občas si zaběhne i coursing. Povaha - lehce ovladatelný, vnímavý a pohodář, miluje všechny kolem sebe a návštěvy vítá vždy se šťastným výrazem. Écaille, stejně jako budoucí matka Cailin, je naprosto zdravý.

Do nových domovů odcházelo deset krásných, zdravých, silných štěňat, z nichž nejtěžší a největší Darinka měla
více jak deset kilogramů. Druhá kontrola vrhu potvrdila osm standartních štěňátek a dvě nestandartní (fenečky
Dara a Sára), každá z nich měla tři korunky na ridge. Velmi pěkný, vyrovnaný vrh, nádherné dlouhé ridge a téměř
žádná bílá barva, bez zálomků a DS.

Slečna ORANŽOVÁ (Di Mona)

Jako první se narodila holčička s výrazným pigmentem a černou maskou. Byla drobnější, krásná - a velmi podobná mamince. Přesně jako když se narodila Keliška sama - také první a také podobná matce. Kelí jsem si odvážela s oranžovou stužkou, tudíž tradice zůstala zachována a naše malá dostala tutéž oranžovou barvu. Je to milé, tiché mazlivé štěňátko, velmi pěkně přibývá na váze. Myslím, že i v dospělosti nezapře podobu svojí mámy.

V osmi týdnech věku už Mona nebyla tak výrazně tiché štěňátko, naopak, vše prozkoumávala, všude byla první a nic jí neuniklo. Prostě stejná jako máma, taková druhá Keliška. Živá, veselá, vitální. Mona bydlí v Praze.

Slečna BÍLÁ (Dara)

Druhá v pořadí se narodila taktéž fenka, oproti Oranžové výrazně větší. Je krásně tmavá, velmi živá, první se hrne ke krmení. Jsou si hodně podobné se slečnou Žlutou, která přišla na svět jako čtvrtá hned po modrém pejskovi. Nemít rozlišovací stužky, tak bych je těžko od sebe poznávala. Obě jsou bez bílých znaků, obě čilé, aktivní.

Po první kontrole vrhu bylo u Dary vše v pořádku, druhá kontrola však objevila nepatrnou, maličkou třetí korunku, takových "pár otočených chloupků". Na první pohled naprosto neviditelných, přesto byla Darinka přeřazena do nestandartu. Původní budoucí majitelé jí díky této skutečnosti už nechtěli a fenečka putovala do další náhradní rodiny.  Noví páníčci si jí odvezli do nádherných Beskyd na bývalou hájovnu, kde jí netrpělivě očekávala také malá "velitelka" - pětiletá Karolínka. Mají se spolu výborně, bydlí uprostřed překrásné přírody u přehrady Morávka. Darinka si novou rodinu určitě nemohla přát lepší... Milá, přizpůsobivá psí holčička.

Pan MODRÝ (Deiwos)

První pejsek přišel na svět jako třetí v pořadí štěňátek. Samozřejmě, že dostal modrou stužku. Je spíše světlejší barvy - což ovšem není směrodatné, protože v šestém týdnu kompletně přesrstí a vybarví se. Má nádhernou náprsenku ve tvaru hvězdičky a je to takový pes průzkumník. Nacházím ho na různých místech porodní bedny, dnes si dokonce vyšplhal na polštářek, který má maminka pod hlavou...  Aktivní, živý.

Pejsek jménem Deiwos, zpvu divoký a velmi živý, se v průběhu osmi týdnů změnil v uvážlivého kliďase. Jediný z celého vrhu štěňat má výrazný bílý znak na hrudi, je krásný, chytrý a dobře ovladatelný. Určitě bude dělat jen samou radost. Odjíždí k Liberci.

Slečna ŽLUTÁ (Dammy Elsa)

Žlutá a Bílá - jedna jako druhá. Krásné, tmavé, velké. Budou zřejmě podobné otci Kájovi. Slečna Žlutá má velmi dobrý apetit, jakmile maminka nabídne k dispozici mléčný bar, neváhá ani vteřinu a už nasává... Je to takové malé žravé sluníčko.

Holčička se žlutou stužkou dostala od svých páníčků jméno Elza. Krásná, pohodová, veselá fenečka,  hodně učenlivá - všechno nové chápala hned napoprvé a nic se jí nemuselo opakovat dvakrát. Byla ukázkou pro všechny ostatní, co se týká jídla (vždy první u misky) a krásně přibývala na váze. Ráda se i mazlila. Velká, se silnou kostrou, tmavě pšeničné barvy bez bílých znaků a s výraznou černou masku -  moje největší favoritka. Její nový domov se nachází  v rodinném domě s obrovskou zahradou u Litoměřic.

Slečna ČERVENOBÍLÁ KOSTIČKA (Déesse Sarah)

Abych ten náš vrh zase nebyl tak úplně bez vady, jako pátá se narodila nestandartní holčička. Má tři korunky. Vypadá stejně jako Oranžová, s velmi tmavou maskou - nejhezčí z vrhu - a výrazný pigment. Jen je o něco větší. Krásná, milá, hodná.

Další nestandartní fenka se třemi korunkami na ridge (zálomek poslední kontrola vrhu vyloučila) bude bydlet nedaleko své rodné chovatelské stanice - v Pacově. Původně druhá nejmenší fenka s porodní váhou 310 gramů se za osm týdnů vypracovala tak, že se svými devíti kilogramy při odchodu byla také druhá, ale pro změnu největší. Veselá, hravá, nebojácná - to jsou typické vlastnosti Sárinky, fenečky s nádhernou tmavou maskou. Do života bude výborná společnice a kamarádka.

Slečna FIALOVÁ (Diablesse Aisha)

A teď to přijde. Nikdy v životě jsem neviděla hnědonosé štěňátko, takže když jsem novorozeňátko vytřela, vysušila, odsála mu plodovou vodu z nosíčku, ošetřila pupíček a prohlédla jsem si ho, nevěřila jsem vlastním očím. Žádná maska, a místo černého nosíku hnědorůžový. Zvláštně krásné - navíc tahle štěňátka v dospělosti vynikají nádhernou pšeničnou jednolitou barvou. Holčička s fialovou stužkou má jako jediná z těch tří hnědonosek (ano, vzápětí následovaly takové další dvě fenečky) náprsenku ve tvaru podkovičky. Veliké štěňátko - vlastně všechny hnědonosé - velmi dobře baští, jsou první u krmení a pokud to nestihnou, tak cestou se hlasitě dovolávají svého práva vybrat si cecík....

Prvorozená hnědonosá holčička dostala jméno Aisha. Velká statná fenečka s maličkou bílou náprsenkou byla především mazel. Kdykoliv se ztratila z chumlu sourozenců, mohla jsem si být naprosto jistá, kde jí najdu - u někoho v  náruči.... Naprosto ničeho se nebála a kromě mazlení byla její nejmilejší zábava prohánět po louce čtyřletého padesátikilového baucerona, synova služebního psa. Statečná, milá a nesmírně kontaktní holčička. Nový domov bude mít u paničky v Krnově.

Slečna ČERVENÁ (Dame Aisha)

Druhá hnědonosá holčička dostala červenou stužku. Velká, silná, aktivní, ráda zkoumá okolí. Při fotografování se dokonce postavila na přední nožky, ale to jsme zachytit nestačili... Neustále se přemisťuje sem a tam, ovšem když maminka zavelí k jídlu, vždy vezme ten správný směr. Zvědavé, rychlé štěňátko.

Druhá hnědonoska se jmenuje také Aisha, za svými páníčky odjela do Brna. Sametový, nádherný plyšáček s krásnou pšeničnou barvou, jemná, tišší, milá. Každá z četných socializačních návštěv většinou sáhla poprvé po ní, velmi se líbila. Aišinka byla však i velmi samostatná a čistotná fenečka, v šesti týdnech věku naprosto suverénně zvládla chodit ven a byla příkladem pro ostatní. Nutno  však dodat, že čistotu a udržení pořádku v domě při odchodu zvládala všechna štěňátka. Ají odcestovala jako první a bylo mi po ní velké smutno...

Slečna ZELENÁ (Dame Lilian)

A poslední hnědonosá krasavice. Tuhle jsem objevila až třetí den, pořád jsem si nemohla ujasnit, jestli hnědý nos nebo ne. Nakonec to bude výrazně tmavá hnědonosá kráska. Štěně je určitě největší z vrhu, dneska mělo již dvojnásobnou porodní váhu. Umí si prosadit svou a nikým se nenechá odstrčit.

Lilian, podomácku Liduška, byla vždy takový malý ďáblík. První se probouzela, vrčením a okusováním tahala sourozence z pelíšku, neposeděla, nepostála. Hbité, rychlé a občas i hlasitější štěňátko, které nic nenechalo na pokoji. Vzhledově si to ale Liduška uměla vybrat parádně. Výrazně tmavá hnědonosá fenečka s karamelovýma očima, silná a statná tělesná stavba, dlouhý rámec, luxusní hlavička. Krasavice. Liduš bydlí s novou rodinou v Pozořicích.

Pan ZELENOBÍLÁ KOSTIČKA (Dax)

Zase by to chtělo pejska, říkala jsem si - a Kelinka mi mé přání splnila. Na svět vykoukl hezký chlapeček, ani ne tmavý, ani ne světlý, prostě tak akorát. Je bez bílých znaků. Podle kontroly vrhu zatím není jasné, jestli bude standartní či nikoliv - vše upřesní až druhá kontrola vrhu. Jedná se o korunku navíc. Štěňátko je jako všichni ostatní rychlé, hbité, dobře přibývá na váze.

Druhý pejsek ve vrhu dostal jméno Dax. Oproti Deiwosovi byl menší, jemnějšího výrazu. Kontrola vrhu v šesti týdnech věku štěňátek u něj nepotvrdila třetí korunku na ridge a Daxík byl uznán jako standartní pes. Nebojácný a živý chlapeček, každého radostně vítal, ničeho se nebál a vždy jsme ho našli "v první linii". Domov má v krásné novostavbě na okraji Prahy.

Slečna RŮŽOVÁ (Dame Rosie)

Porod zakončila opět holčička. Dostala růžovou stužku, je velká, středně tmavší barvy, bez bílých znaků. Povahově spíše klidnější, ráda spinká stulená u maminky, takové nenáročné milé štěňátko.

Jak jinak by se mohla jmenovat fenečka s růžovou stužkou, než Růženka? Ačkoliv ji první majitelé pojmenovali Rosie, pro nás (a pro druhé nové páníčky) jedině Růženka. Krásná a především nesmírně trpělivá, hodná a milá fenka nejprve putovala do Prahy. Soužití s paní domu však nebylo ideální a tak se po týdnu pobytu Růženka vrátila k nám. Na řadě byli náhradníci z Jihlavy. Malou Růženku si zamilovali na první pohled (není divu...) a po čtyřdenní aklimatizaci v rodné CHS fenka odjela. Právě včas, být u nás ještě o pár dnů více, už by tu zůstala. Čistotná, pěkně baštila, ráda si hrála, nosila míčky, stulená usínala na klíně... Neroztomilejší holčička ze všech, nenáročná, přizpůsobivá. Bude skvělou kamarádkou.